Pro­fe­si­onální ukot­vení kon­struk­ce dře­vě­né­ho rámu vyža­du­je, aby tesař měl sta­tické zna­los­ti o silách ve stě­no­vých tabulích, rozes­tu­py hran spo­jek a zna­lost jed­noře­zo­vých dře­věných spo­jů. Kromě toho by měl vědět, jaké další síly mohou vzni­kn­out z off-cen­trální­ho spo­jení. Při mon­tá­ži již uza­vře­né stě­ny a při absen­ci rov­nací pra­ho­vé hod­no­ty, jak je obvy­klé v pre­fa­bri­ko­va­né kon­struk­ci, musí pro­to věno­vat pozor­n­ost peč­li­vé­mu napě­tí a ukot­vení tahu.

Zatěžovací stav 1 : Zatížení v úrovni stěny

V pří­pa­dě hori­zon­tální­ho zatí­žení sek­ty pře­no­sem přes stro­p­ní kotouč do pon­orných rámů čas­to vzni­ka­jí vel­ké svis­lé tla­ko­vé a taho­vé síly na okra­jích úzkých okapů nebo vni­třních nás­těn­ných tabulí. Zej­mé­na taho­vé síly, ke kterým dochá­zí v kom­bi­naci s tahem v podél­ném směru stě­ny, musí být bez­pečně ukot­ve­ny. K těm­to zatí­žením dochá­zí sloučeně. To zna­mená, že na obou okra­jích nás­těn­né­ho kotouče musí být sta­ti­cky dete­ko­ván kotev­ní úchyt v tahu a tahu. Smy­ko­vé síly však tečou třením kvů­li stá­va­jí­cím mon­tá­žním klí­nům pod pra­hem. Pro­blém se smy­ky nemůže vyřešit ani pod mal­ta s oto­ko­vou maltou.

Zatěžovací stav 2 : Zatížení příčně k rovině stěny

Vítr se zatěžu­je tlak­em a sáním pří­čně k úrov­ni stě­ny (vítr na oka­pech) musí být také rozptý­len pomocí kotev­ních úchytů. Pro přes­né sta­novení taho­vých kotev­ních sil, kte­ré také zoh­led­ní mrt­vou hmot­nost kon­struk­ce, jsou na trhu k dis­po­zi­ci růz­né kon­strukční pro­gra­my, např.B” “Dia­mo-Wind”. Výběr vhod­né­ho kotev­ní­ho úchytu vla­ku by měl vždy chy­to­vat tesař spo­lečně s odpo­věd­ným sta­vebním inžený­rem, a to nejen z důvo­dů odpo­věd­nos­ti. Řešení jed­no­duše odstranění taho­vých a taho­vých sil v oblas­ti pra­hu s úhlem žebra a dlo­uhý­mi hře­bí­ky lze pou­ze varo­vat. Ten­to pří­pad je sta­ti­cky nez­jis­ti­telný, a pro­to je sporný. Zák­la­dem je nás­le­du­jí­cí pro­blém : Když tesaři vklá­da­jí klad­ku do klou­bu des­ky OSB a při­pe­vňu­je ji hře­bí­ky přes des­ku k dře­vě­né­mu ston­ku za ním, musí být zacho­vá­ny poža­do­va­né vzdá­len­os­ti hran od spo­je des­ky OSB. Na druhé straně musí být dete­ko­vá­no sil­o­vé upnu­tí des­ky OSB des­ky se stop­kou v oblas­ti pří­vo­do­vé­ho skla. Ze sta­tické­ho hle­dis­ka pře­bí­rá stop­ka funk­ci nosiče hra­ny taho­vé­ho pole. Stá­va­jí­cí taho­vá nebo v závis­los­ti na zatí­žení také tla­ko­vá síla je pro­to vždy ve stop­ce a musí být zave­de­na do podá­va­cí­ho skla přes mezi­vrst­vu OSB desky.

Jednotlivé a dvojité řezy

Ze sta­tické­ho hle­dis­ka není toto při­po­jení dvouřeže­né, ale dva­krát jed­nořeže­né. Pou­ze pokud by byla des­ka při­lepe­na ke ston­ku, toto spo­jení by zjev­ně neby­lo jed­nořeže­né. Mno­ho výrob­ců dopo­ruču­je při­bi­tí des­ky OSB pomocí ston­ku nad taž­né­ho skla, aby se pře­dem ini­ci­ova­la taho­vá síla do des­ky OSB des­ky. To by však zna­mena­lo, že OSB des­ka by byla dete­ko­vá­na přes­ně nad kon­cem podá­vače skla pro plnou trak­ci smě­rem nahoru. Pro­ble­ma­tické je, pokud se mezi­vrst­va nes­klá­da­la z OSB desek, ale ze sád­ro­vých optických desek (např.B. Fer­macell). Dří­ve zná­mé taho­vé kot­vy dosa­hu­jí svých sta­tických mezí při zaha­jo­vá­ní dalších taho­vých sil ze zatěžo­va­cí oblas­ti 1, ke kterým vždy dochá­zí v kom­bi­naci s taho­vou silou. To zna­mená, že se trha­jí nebo vybuchnou.

Vynutit rozklad řeší problémy

Řešení toho­to pro­blé­mu slibu­je nově vyvi­nu­té vla­ko­vé spo­jení (znač­ka ÜH pod­le DIN 1052). Tzv. “Tri‑Z kot­va” zavá­dí síly z napě­tí a tahu do kotev­ní­ho sys­té­mu pomocí šik­mé­ho šrou­bo­vé­ho spo­je bez namá­há­ní mezi­vrst­vy (OSB nebo sádro­kar­to­no­vé des­ky) na nůžky. Vzdá­len­os­ti hran upe­vňo­va­cích hran v oblas­ti des­ky již nej­sou roz­ho­du­jí­cí. Nak­loně­né šrou­bo­vé spo­jení vede k roz­k­la­du síly, kterým musí šroub přená­šet pou­ze taho­vé síly a mezi­vrst­va pou­ze tla­ko­vé síly. Instal­ace je jed­no­duchá : lano je jed­no­duše umí­s­tě­no na prkně v pod­laho­vé ploše a při­pev­ně­no k ruko­je­ti a pra­hu se šik­mý­mi šrou­by. Spo­jení je schop­no bez­pečně ini­cio­vat taho­vé síly ze zatěžocích sta­vů 1 a 2 pomocí šik­mých šrou­bů do vázací tyče a nakon­ec do základ­ní des­ky pomocí hmožd­in­ky. Při zoh­led­nění zná­mých spo­jo­vých extré­mů a mon­tá­žních tole­ran­cí až 3 cm k základ­ní des­ce. Konek­tor je k dis­po­zi­ci ve ver­zích Tri‑Z a Tri-Z-Mini s níz­kým výkonem.